Category Archives: கறுப்பர்

கடந்த வாரம் – அமெரிக்க ஜனாதிபதி தேர்தல் களம்

cover_newyorker_190.jpgடெமோக்ராட்ஸ் வேட்பாளர் இன்னும் முடிவானபடியில்லை. ‘பெரிய பிரதிநிதிகள்’ எனப்படும் சூப்பர்டெலகேட்ஸ் கையில்தான் ஒபாமாவா/ஹில்லரியா என்பது இருக்கிறது.

க்ளின்டனுக்கு (‘மக்களைப் பயமுறுத்துகிறார் ஹிலாரி’: ஒபாமா) சற்றும் சளைக்காத ஒபாமா அணியினர், ‘ஹில்லரி என்பவர் அரக்கி என்று பேட்டி கொடுக்க, பேட்டி கொடுத்தவருக்கு கல்தா கொடுத்தார் ஒபாமா.

மேலும் விவரங்களுக்கு: BBC NEWS | Americas | Obama aide quits in ‘monster’ row: “An adviser to Barack Obama has resigned after a Scottish newspaper quoted her calling rival US Democratic candidate Hillary Clinton ‘a monster’.”

ஒபாமாவின் இந்த மாதிரி தூஷணைகளுக்கு ‘முடிவல்ல.. ஆரம்பம்’ என்கிறது நியூஸ்வீக்: Obama’s Next Moves | Newsweek Politics: Campaign 2008 | Newsweek.com: “Obama’s aides are more than ready to turn their half-hearted criticism into a full-blown attack on the Clintons. Among the targets on the Obama campaign’s list: the Clintons’ tax returns, Bill Clinton’s international business relationships and the secret donors to the Clinton foundation.”

ஹிலரி க்ளின்டன் அணியினரும் ‘துரத்தி துரத்தி அடிப்பதில் மோனிகா லூயின்ஸ்கி விவகாரத்தைக் கையிலெடுத்த வழக்கறிஞர் கென்னத் ஸ்டார் போல் ஒபாமா வெறித்தனமாக’ செயல்படுகிறார் என்றனர்.

“ஒபாமாவா, ஜான் மெக்கெயினா என்று பார்த்தால் – பராக்கை விட எதிர்க்கட்சியின் மெகெயினே அடுத்த ஜனாதிபதியாக உகந்தவர்” என்று ஹில்லாரியே நேரடியாகப் பேட்டியளித்தார்.

மேலும் விவரங்களுக்கு: Confronting the Kitchen Sink – New York Times: “if a choice on national security had to be made today between Senators Obama and McCain, voters — according to Mrs. Clinton’s logic — should choose Senator McCain. That is a low thing for a Democratic presidential candidate to do to a rival in a party primary.”

நாப்டா விவகாரத்தில் க்ளின்டனும் ஒபாமாவும் அடிக்கும் பல்டிகளுக்கு குடியரசு நாயகரான ஜார்ஜ் புஷ்ஷும், ஜான் மெகெயினுமே தேவலாம் போல என்று சர்வதேச ஊடகங்கள் அபிப்ராயிப்பதாக பரீத் ஜகாரியா தெரிவித்துள்ளார்: Zakaria: Dems vs. Free Trade | Newsweek Voices – Fareed Zakaria | Newsweek.com: “Listening to the Democrats on trade ‘is enough to send jitters down the spine of most in India,’ says the Times Now TV channel in New Delhi. The Canadian press has shared in the global swoon for Obama, but is now beginning to ask questions. ‘What he is actually saying—and how it might affect Canada—may come as a surprise to otherwise devout Barack boosters,’ writes Greg Weston in the Edmonton Sun.”

என்னவாக இருந்தாலும் ஹில்லரி கிளிண்டன் இடதுசாரி போல் பேசினாலும், ‘பழைய பாட்டில்; பழங்கஞ்சிதானே’ என்று ஒபாமா பேச்சுக்களின் சாத்தியக்கூறுகளை ராபர்ட் ரீச் முன்வைக்கிறார்: Opinions: ‘Idealism, not leftism’ by Robert Reich | Prospect Magazine March 2008 issue 144: “She wants universal healthcare, but won’t support a ‘single-payer’ plan like Britain’s NHS, which is the best way to control medical costs. She won’t commit to raising taxes on the rich to finance social programmes, except for rolling back the Bush tax cuts.”

இங்கிலாந்தில் இட ஒதுக்கீடு குழுவின் பொறுப்பில் இருக்கும் ஆப்பிரிக்க – அமெரிக்கரின் புத்தகம் சார்ந்த அலசல்: Opinions: ‘Healing postponed’ by Trevor Phillips | Prospect Magazine March 2008 issue 144: “For all his lofty talk of national unity, Obama may actually put back the arrival of a post-racial America”

சிறுபான்மையினர் கிட்டத்தட்ட முன்னேறியிருக்கும், ஆப்பிரிக்க அமெரிக்கர்கள் ஓரளவு சம உரிமை வகிக்கும் மாஸசூஸெட்ஸ், நியூ யார்க், கலிஃபோர்னியா போன்ற இடங்களில் ஒபாமா ஏன் தோற்கிறார் என்பதை ஷெல்பி ஸ்டீலின் (Amazon.com: A Bound Man: Why We Are Excited About Obama and Why He Can’t Win: Shelby Steele: Books) நூலின் விமர்சனமாக விளக்குகிறார்.

இந்த வாதத்தை தற்போதைய வோட்டு கணக்கெடுப்புகளை வைத்து, வாக்காளர்களின் பின்னணியைக் கொண்டு அலசி, மறுத்துப் பேசும் ஆராய்ச்சி: RealClearPolitics – HorseRaceBlog – Demography and the Democratic Race: “It is a matter of income. Whites who make more money tend to support Obama. Whites who make less money tend to support Clinton.”

ஆனால்… இனம் இன்னும் முக்கியம்?

na-ap652a_race_20080305201213.gif

நன்றி: Race May Be Playing Role For Working-Class Voters – WSJ.com: “White working-class voters tend to be more conservative in terms of social beliefs and that is going to spill over.”

ப்ளோரிடாவும் மிச்சிகனும் அவசரப்பட்டு தேர்தல் நடத்தியதால் தங்களின் பிரதிநிதிகளையும் வாக்குகளையும் மதிப்பிழந்து நிற்கிறது. இவ்விரு இடங்களிலும் பராக் ஒபாமா கலந்துகொள்ளவில்லை. எனவே, ஹிலாரி எளிதில் வென்றிருந்தார். பராக் போட்டியிடாமல் வென்ற பிரதிநிதிகளையும் ஆட்டத்தில் சேர்த்துக் கொள்வோம் என்கிறார் கிளிண்டன். மறுதேர்தல் நடத்துவது நியாயம் என்கிறார் ஒபாமா.

இப்போதைக்கு இழுபறி: Florida, Michigan revotes come down to money – CNN.com: “Florida revote could cost $20 million; Michigan’s could cost $10 million”

ஜனநாயகக் கட்சி எப்படியும் ஜெயிக்க முடியாத இடங்களை, பராக் ஒபாமா தொடர்ந்து வென்று வருகிறார். அதே போல் வையோமிங் மாகாணத்திலும் ஜெயித்துள்ளார். ஒஹாயோவிலும் டெக்சஸிலும் தோற்ற புண்பட்ட நெஞ்சுக்கு இது பர்னாலாக அமைந்திருக்கிறது.

மேலும் விவரங்களுக்கு: Obama trounces Clinton in Wyoming – Los Angeles Times: “His win after her victories in Ohio and Texas is another promise of a continued pitched battle for delegates.”

இவ்வளவு தூரம் ஜனநாயகக் கட்சியின் குடுமிப்பிடி குழாயடி சண்டைகளை சொல்லிவிட்டு, குடியரசு வேட்பாளர் மெக்கெயின் குறித்து எதுவும் சொல்லாமல் முடிக்கக் கூடாது என்பதற்காக…

ஜான் மெகெயினின் கோபம் பிரசித்தமானது. இந்த தடவை ஊடகங்களும் அவருடன் ‘மோகம் முப்பது நாளாக’ கொஞ்சிக் கொண்டிருக்க, அவரும் தன்னுடைய அறச்சீற்றங்கள கட்டுக்குள் வைத்தே வந்திருக்கிறார்.

ஆனால், அந்த புகழ்பெற்ற முன்கோபம் எட்டிப் பார்த்திருக்கிறது. ‘சென்ற 2004 தேர்தலில் தங்களை ஜான் கெர்ரி தூணை ஜனாதிபதியாக நிற்கக் கோரினாரா’ என்று முன்பு கேட்டிருந்தபோது ‘அப்படியெல்லாம் பேச்சே எழவில்லை’ என்று புறங்கையால் ஒதுக்கியிருந்தார். தற்போது முன்னுக்குப் பின் முரணாக அவ்வாறு பேசியதை ஒப்புக் கொண்டதை சுட்டிக் காட்டியதும் சினம் தலை தூக்கியிருக்கிறது.

மேலும் விவரங்களுக்கு: McCain Asked About Kerrys V.P. Offer – The Caucus – Politics – New York Times Blog: “when Mr. McCain was asked about the conversation – and why he said in an interview with The New York Times in May 2004 that he had not even had a casual conversation with Mr. Kerry on the topic – Mr. McCain displayed some of the temper that he has largely kept under control in this campaign.”

கட்டாங்கடைசியாக, செல்வராஜ் (R.Selvaraj)

ஹில்லரி வெற்றியோ தோல்வியோ சிறிய அளவில் இருக்கும்; ஒபாமா பெரிய இடைவெளியில் வெல்வார், அல்லது பெரிய இடைவெளியில் தோற்பார் என்று எனக்குத் தோன்றுகிறது.

ஒபினியன் போல் / Bradley’s Effect/ Devil's alternative

ஒபினியன் போல் / Bradley’s Effect

 

நம் ஊரில் தேர்தல்கள் படு சுவாரசியமானவை. பல கூத்துக்கள் அரங்கேறும். கருணாநிதியின் வசனங்கள், ஜயலலிதாவின் ஆவேசப் பேச்சு, கட்சிக்கு உள்ளேயே ஒருவரை ஒருவர் அடித்து கொள்ளும் காங்கிரஸ், விஜயகாந்தின் புள்ளி விவரப் பேச்சு, கம்யூனிஸ்ட்டின் ஒப்பாரி, வைகோவின் அழுகை, ரத யாத்திரை, எந்த கூட்டணி வைத்தால் வெற்றி பெறுவோம் என்பதை “ஆறாவது ஆறிவோடு” அறிந்து செயல்படும் ராமதாஸ், சுப்பிரமணிய சுவாமி இப்படி பல முகங்கள், பல காட்சிகள்……

பிராப்தம் இருந்தால் நம்க்கு வெற்றிகொண்டான், SS சந்திரன் போன்றோர் பேச்சும், மகளிர் அணி danceசும் தரிசனம் கிட்டும். இது தவிர கட்சிக் கொடி, தோரண்ங்கள், மேடை, பந்தல், கள்ளச் சாராயம், பிரியாணி, பகோடா, டீ, கள்ள வோட்டு, காப்பி குடித்து தினத்தந்தி படித்து விவாதம் செய்யும் மக்கள், இலவச டெலிவிஷன், இலவச உணவு, இலவச பசு, இலவசம் இலவசம்….. இத்யாதி இத்யாதி ,… படு சுவாரசியம்.!! இந்த குப்பையெல்லாம் தேவையா? ஆனால் யோசிக்கும்பொது ஜனநாயகம் தழைக்க ஒரு costly entertainment தேவைப்படுகிறது. இந்த குப்பைகளயே எருவாக்கி நமது ஜனநாயகம் நன்றாகவே வளர்கிறது!!

அமெரிக்காவில் எப்படி? இந்த அளவுக்கு இல்லையா? இங்கு “opinion polls” இந்த ரகத்தை சேர்ந்தது. நாம் காலை எழுந்து காப்பி குடிப்பது போல இங்கு ஜனங்களுக்கு ஏதாவது opinion poll செய்தாக வேண்டும். உதாரணமாக திங்கள் அன்று “இன்னிக்கு என்ன கிழமை” என்று ஒரு opinion poll…. 90% திங்கள், 5% செவ்வாய் , மீதி பேருக்கு ஒரு கருத்தும் இல்லை என்பார்கள். அதிலும் X % வெள்ளைகாரர்கள், Y % கருப்பு இனத்தவர்கள், Z% ஹிஸ்பானிக் என்று ஆராய்ச்சி வேறு. அதைத் தொடர்ந்து விவாதம் என ஈரை பேனாக்கி, பின்னால் பெருமாளாக்குவார்கள். இந்த ப்ரெசிடென்ட் எலக்க்ஷன் ஒரு மல்டி-பில்லியன் தொழில். பத்ரிக்கைகள், டெலிவிஷன் என்று பலருக்கும் அதில் பங்கு உண்டு advertisement வழியாக .

எனக்கு ஒரு கேள்வி மனதில் உண்டாகும்- இந்த சமயத்தில் எல்லாரும் உண்மையைத்தான் சொல்வார்களா என்ன? ஆனால் வாஸ்துவத்தில் பெரும்பாலும் சரியே- சில சம்யத்தைத் தவிர

இப்பொது FOX சானலில் ஒரு வித்யாசமான நிகழ்ச்சி ஆரம்பித்து இருக்கிறது.. MOMENT OF TRUTH” என்று பெயர். ஒரு ஆளைத் தேர்வு செய்து அவரை moderator பல அந்தரங்கமான கேள்விகளை கேட்பார். நாம் நம்முடய நெருங்கிய நண்பர்களிடம் கூட சொல்ல தயங்கும் விஷயங்கள். உதாரணத்திற்கு ஒன்று–

ஒரு Personal Trainer டம் கேட்ட கேள்விகள்- நீங்கள் காமன் showerல் குளிக்கும்போழ்து மற்ற ஆண்களின் ______ பார்த்து ஒப்பிடு செய்வீர்களா??

நீங்கள் தேவைக்கு மேல், உங்களிடம் கற்று கொள்ள வரும் பெண்களை தொடுவீர்களா.. இப்படி பல கேள்விகள். இது எல்லாம் பார்வையாளர்கள் எதிரில், மனைவி or காதலியும் இருப்பார்கள் [நீங்கள் முகம் சுழிப்பது தெரிகிறது.] இவற்றிற்கு நீங்கள் உண்மையான பதில் சொல்ல வேண்டும். ஒரு முக்கியமான விஷயம்.. பதில் சொல்லும் பொது LIE DETECTORல் அவரை லின்க் செய்து இருப்பார்கள்.!!!!

நல்ல வேளை opinion poll’ல் LIE DETECTORல் கட்டி போட்டு கேள்விகள் கேட்பது இல்லை!!

எங்கே விட்டேன்? எந்த சமயத்தில் உண்மை தெரிவது இல்லை என்று??… மற்றவர்க்கு தம்முடைய நிறவெறி தெரியாதவாறு மறைப்பதில்.. இந்த நிறவெறி வெளியே சாதரணமாக தெரிவது இல்லை. கொஞம் இலை-மறைவு காய் மறைவாக….

ஒரு கருப்பு இனத்தவர் தேர்தலில் நிற்கும்பொது இந்த தர்ம சங்கடங்கள் உண்டாகும்.

 

இப்பொது பார்ப்போம்: ஒரு கருப்பு இனத்தவர் VS ஒரு வெள்ளை இனத்தவர் opinion poll’ ல்

Response A: [இவருக்கு கொஞ்சம் நிறவெறி உண்டு]. அதை மறைக்க அவர் தாம் கருப்பு இனத்தவர்க்கே ஓட்டு போடுவதாக கூறுகிறார்.ஆனால் வெள்ளை candidateக்கு ஓட்டு போடுகிறார்.

Response B: [இவருக்கு நிறவெறி கிடையாது]. இவரின் analysis படி வெள்ளை candidate பெட்டெர். ஆனால் மற்றவர்கள் எங்கே நிறவெறி என எண்ணுவார்களோ என்று கருப்பு இனத்தவர்க்கு ஓட்டு என்கிறார். ஆனல் வெள்ளை candidateகு ஓட்டு போடுகிறார்.

இந்த விஷயங்கள் opinion poll’ ல் சரியாகத் தெரிவது இல்லை. இதற்கு “BRADLEY’S EFFECT” என்று பெயர்.

இப்பொது wikipedia லின்க்ல் சென்று படியுங்கள். http://en.wikipedia.org/wiki/Bradley_effect

கலிபோர்னியா Primary தேர்தலில் ஒபாமா முதலில் கிட்ட தட்ட opinion poll’ ல் 10% சத விகிதம் அதிகம். கிட்ட தட்ட அதே சத விகிததில் கிளிண்டனிடம் தோற்றும் போனார்.

 

இப்பொது இது மிக மிக முக்கிய விஷயமாக கருதப்படுகிறது. ஏன் எனில், வரலாற்றில் முதல் முறையாக முக்கிய பதவிக்கு ஒரு ப்ரதான கட்சியின் candidate கறுப்பு இனத்தவர் தேர்வு செய்யப்பட கூடும்.

 

தற்போது டெமாக்ரட் கட்சிக்காரர்கள் செய்யும் யோசனை இதுதான்:

ஹிலாரியா, ஒபாமாவா என்பதை விட நவம்பர் தேர்தலில் மெக்கெய்னை யார் தோற்கடிப்பார்களோ அவர்களே ஜனநாயக கட்சியில் வெற்றி பெற வேண்டும். அந்த வகையில் ஒபாமா தான் மெக்கெய்னை தோற்கடிக்க கூடும்.

 

இதற்கு இவர்கள் opinion poll’ ல் பார்கிறார்கள். இப்பொது McCain vs Clinton hypothetical poll’ ல் McCain 1.7 சதவிகிதம் அதிகம்.

ஆனால் McCain Vs Obama ‘ல் ஒபாமா மெக்கெய்னை விட 4 சதவிகிதம் அதிகம். [[வேறு ஒரு காராணிகள் இல்லாமல் இருந்து இப்பொது தேர்தல் வந்து மெக்கெய்னை 4% சதவிதம் வாங்கினால் Mccain வெற்றி; ஆனால் அமெரிக்கா தோற்றுவிடும். நிறவெறி பூரணமாக போகவில்லை என்பது வெளிப்படையாகத் தெரிந்து விடும்.]]

 

இப்பொது நீங்கள் சொல்லுங்கள்:

 

இந்த opinion poll’ நம்பி ஓபாமா candidate ஆக்கலமா? ஒபாமா பற்றி இனிமேல்தான் எதாவது “பூதம்” கிளம்பும். இந்த 4% நிஜமாகவே அதிகமா அல்லது Bradley’s effect??

OR

கிளிண்டன் வாழ்கை ஒரு ஒபன் புத்தகம். எல்லா பூதங்களும் வந்தாகி விட்டது. 1.7% என்பது கிட்ட தட்ட ஒரு statistical tie . இவரை candidate ஆக்கலமா??

 

சற்றே யோசியுங்கள்.. நான் Irving Wallace எழுதிய Devil’s Alternative புத்தகத்தை படித்துவிட்டு வருகிறேன்!

 

கறுப்பர் பிரச்சனைகளை பேச மறுக்கும் ஒபாமா கறுப்பர்களின் வேட்பாளரா ?

அமெரிக்க ஜனாதிபதி தேர்தலில் உலகில் உள்ள பலரின் கவனத்தை ஈர்த்து இருப்பவர் பாராக் ஒபாமா. இவர் ஜனநாயக கட்சியின் வேட்பாளாராக வெற்றி பெற்று பிறகு ஜனாதிபதி தேர்தலையும் வென்றால் அமெரிக்காவின் முதல் ஆப்ரிகன் அமெரிக்கன் (கறுப்பர்) ஜனாதிபதி என்ற சரித்திரம் நிகழும். ஆனால் இந்த சரித்திரங்கள் எந்தளவுக்கு அவர் சார்ந்த சமுதாயத்திற்கு உதவக்கூடும் ?

எந்த நாட்டிலும் இத்தகைய “முதல்” சரித்திரங்கள் அந்த தலைவர்கள் சார்ந்து இருந்த சமுதாயத்திற்கு உதவியதில்லை. இந்தியாவிலேயே எத்தனையோ உதாரணங்கள் உண்டு. இந்தியாவின் முதல் பெண் பிரதமரால் இந்தியப் பெண்களுக்கு கிடைத்தது என்ன ?

இந்தியாவின் முதல் “தமிழ்” ஜனாதிபதியான அப்துல் கலாம் மூலமாக தமிழர்களுக்கு கிடைத்தது என்ன ? இந்தியாவின் முஸ்லீம் ஜனாதிபதியால் குறைந்தபட்சம் குஜராத்தில் நியாயம் கிடைத்ததா ?

இந்தியாவின் தற்போதைய முதல் சீக்கிய இனத்து பிரதமரால் சீக்கியர்களுக்கு கிடைத்தது என்ன ?

இவர்கள் எல்லாம் அதிகார மையங்களின் பிரதிநிதிகள் மட்டுமே.

இத்தகைய கேள்விகள் அமெரிக்காவிலும் எழுப்பப்படுகின்றன. அத்தகைய ஒரு கட்டுரையை சமீபத்தில் வாசித்தேன். அந்தக் கட்டுரையில் இருந்து சில வரிகள் :

Assuming that Senator Barack Obama can win the White House, the relevant question, nonetheless, is whether he can save Black America.

Rev. Jesse Jackson, in a recent Chicago Sun-Times op-ed piece, apparently would answer this question in the negative. A presidential candidate who is afraid to raise Black issues is also afraid to offer Black solutions.

Our condition is so dismal that we need someone who can save Blacks in America and not someone who can simply win the White House. The criminal agents include racial genocide, racial mentacide, economic warfare, chemical warfare, environmental warfare, biological warfare and police terrorism.

It is a contradiction in terms for someone who wins the White House to also solve Black problems. Again, Blacks are being asked to endorse and finance our own oppression. Oppression cannot occur without the acquiescence of the oppressed. The White House is the headquarters for white supremacy. It reminds Blacks of the “Big House.”

மேலும் வாசிக்க – Is Obama Really “The One”?

தொடர்புடைய இடுகை –
ஒபாமா கறுப்பரா ? ஒபாமா கறுப்பர்களின் பிரதிநிதி அல்ல…

ஒபாமா கறுப்பரா ? ஒபாமா கறுப்பர்களின் பிரதிநிதி அல்ல…

சுமார் 80% கறுப்பர்கள் ஒபாமாவை ஆதரிப்பதாக சமீபத்தில் சி.என்.என் தெரிவித்தது. ஆனால் ஒபாமா உண்மையில் கறுப்பரா என்ற கேள்விகளும் இங்கு உண்டு. ஒபாமாவின் அம்மா கறுப்பர் அல்ல. ஒரு வெள்ளையர். அவர் அப்பா ஆப்ரிக்காவைச் சேர்ந்தவர். அமெரிக்காவில் கறுப்பர்கள் எதிர்கொண்ட ஒடுக்குமுறையை ஒபாமா எதிர்கொள்ளவில்லை. எனவே அவர் அமெரிக்க கறுப்பர்களின் பிரதிநிதியாக முடியாது என்ற வாதங்கள் இங்கு உள்ளன.

அது குறித்த ஒரு கட்டுரை : மொழிபெயர்க்க நேரமின்மையால் ஆங்கிலத்திலேயே தருகிறேன்.

What Obama isn’t: black like me

…..After all, Obama’s mother is of white U.S. stock. His father is a black Kenyan. Other than color, Obama did not – does not – share a heritage with the majority of black Americans, who are descendants of plantation slaves.

Of course, the idea that one would be a better or a worse representative of black Americans depending upon his or her culture or ethnic group is clearly absurd. Even slavery itself initially came under fire from white Christians – the first of whom to separate themselves from the institution were Quakers. The majority of the Union troops were white, and so were those who have brought about the most important civil rights legislation.

Why then do we still have such a simple-minded conception of black and white – and how does it color the way we see Obama? The naive ideas coming out of Pan-Africanism are at the root of the confusion. When Pan-African ideas began to take shape in the 19th century, all black people, regardless of where in the world they lived, suffered and shared a common body of injustices. Europe, after all, had colonized much of the black world, and the United States had enslaved people of African descent for nearly 250 years.

Suffice it to say: This is no longer the case.

So when black Americans refer to Obama as “one of us,” I do not know what they are talking about. In his new book, “The Audacity of Hope,” Obama makes it clear that, while he has experienced some light versions of typical racial stereotypes, he cannot claim those problems as his own – nor has he lived the life of a black American.

Will this matter in the end? Probably not. Obama is being greeted with the same kind of public affection that Colin Powell had when he seemed ready to knock Bill Clinton out of the Oval Office. For many reasons, most of them personal, Powell did not become the first black American to be a serious presidential contender.

I doubt Obama will share Powell’s fate, but if he throws his hat in the ring, he will have to run as the son of a white woman and an African immigrant. If we then end up with him as our first black President, he will have come into the White House through a side door – which might, at this point, be the only one that’s open.